zabzar.cz

Dříve než je možné definovat pojem železniční zabezpečovací technika, je třeba upozornit na obecně ne příliš známou skutečnost, že není zabezpečovací technika jako zabezpečovací technika. Z tohoto pohledu je velmi důležité rozlišovat železniční zabezpečovací techniku sloužící de facto k řízení železniční dopravy od zabezpečovací techniky sloužící k ochranně objektů, či majetku (před vniknutím nežádoucích osob do hlídaného prostoru, před odcizením cenného majetku atp.). U obou z nich je možno vysledovat jak shodné, tak i rozdílné rysy. Jimi se poměrně podrobně a zajímavě zabývá například publikace [Rapko].

Tento web je věnovaný první z těchto technik, tedy železniční zabezpečovací technice.

S touto znalostí již je možno přiblížit, jaká zařízení zahrnujeme do železniční zabezpečovací techniky. Lze totiž říci, že železniční zabezpečovací technika je soubor železničních zabezpečovacích zařízení různých druhů a typů. Při definici pojmu železniční zabezpečovací zařízení lze vyjít z obecnější definice zabezpečovacího systému uvedené v publikaci [Rapko]. Konkretizováním této definice dojdeme k definici železničního zabezpečovacího zařízení, která může znít například takto: železniční zabezpečovací zařízení je řídicí systém, který slouží k řízení železniční dopravy s požadovanou mírou bezpečnosti, a to i při své nesprávné činnosti.

Skutečnost, že zabezpečovací zařízení slouží k řízení železniční dopravy si lze vysvětlit tak, že se jedná o technický prostředek, jehož prostřednictvím dopravní zaměstnanci řídí železniční dopravu, přičemž zabezpečovací zařízení vykoná jen takové jejich povely, které nepovedou k železniční nehodě. Tím vlastně kontroluje dopravní zaměstnance a zvyšuje bezpečnost železniční dopravy, což je primární účel zabezpečovacích zařízení. Sekundárně zabezpečovací zařízení přináší další výhody. Zejména provozní spočívající kupříkladu ve zvýšení rychlosti železniční dopravy, zvýšení její propustné výkonnosti, usnadnění její obsluhy a další.

Zde je třeba uvést ještě dvě důležité poznámky související s výše uvedenými definicemi. Je v nich totiž obsaženo několik významných specifik železniční zabezpečovací techniky.

Z obou těchto definic je zřejmé, že železniční zabezpečovací technika řídí železniční dopravu. Slovo řídí je zde použito ve významu dovoluje, resp. zakazuje či přímo zamezuje pohybu železničních vozidel. Podíváme-li se na železniční dopravu z hlediska důsledků selhání jejího řízení, je patrné, že při něm může dojít nejen ke ztrátám na majetku, ale i ke ztrátám na lidských životech, zdraví, či na životním prostředí. Systémy, jejichž selhání může mít výše uvedené důsledky, označujeme jako systémy tzv. bezpečnostně-kritické [DTI/EPSRC]. U těchto systémů je kladen velký důraz na jejich bezpečnost, a to nejen při jejich bezporuchovém provozu, ale i při jejich poruchách (viz dovětek v druhé definici). Zde je potřeba zdůraznit, že právě bezpečnost při poruše je pro železniční zabezpečovací systémy charakteristická. Principy používané pro zajištění bezpečnosti železničních zabezpečovacích zařízení při poruše jsou velmi pěkně popsány například v článku [RastZahr].

Požadovaná míra bezpečnosti ve druhé definici zase naznačuje, že bezpečnost již není chápána jako absolutní, ale jako relativní. To znamená, že i když je systém bezpečný (splňuje požadavky na určitou úroveň integrity bezpečnosti), musíme u něj předpokládat určité (byť velmi nepatrné) riziko vzniku výše uvedené škody. Zde se bližšími souvislostmi zabývá například článek [Hlous], nebo publikace [RastKunhZahr].

Na tomto místě bych si dovolil ukončit tento krátký teoretický úvod do železniční zabezpečovací techniky. Pevně věřím, že i po tak krátkém úvodu jste zjistili, že železniční zabezpečovací technika je natolik zajímavá, zvláštní a specifická, že stojí za to se jí zabývat. Proto Vám v dalších sekcích tohoto webu přinášíme seznamy literatury, konferencí, diskusí a možností studia v této oblasti. Tedy neváhejte a pokračujte!